NOVODOBÝ OVČÁKObčas se Hrusice objevují v novinách, časopisech, televizi prakticky vždy ale ve spojení s nejslavnějším z rodáků, Josefem Ladou. Je skutečnou výjimkou, když se v médiích zaskví Hrusice i v jiném kontextu, jako třeba díky malebnému a ojedinělému stádu ovcí ing.Pavla Vávry, krášlícímu pastviny nad Cihelnou a pod Myšlínem. Vloni na podzim si v posledním Receptáři povídala s Přemkem Podlahou o neobyčejném chovu svého syna dnes těžce nemocná paní Vávrová. Jak se vlastně ocitly ovečkytak způvabňující krajinný rázv Hrusicích a jejich okolí?
O tom ing.Pavel Vávra: "V roce 1995 mě Zdeněk Štěpánek, spolužák z fakulty, pocházející ze Žamberka v Orlických horách, pozval na cestu do Francie, kam jel nakupovat masné berany. Tehdy mě celá věc moc zaujala, seznámil jsem se s farmáři a rozhodl jsem se, že se do Francie vrátím, rok tam budu za pacholka na byt a stravu a naučím se vše potřebné k zavedení podobného chovu u nás."
Kandidát na ovčáka se prokousával francouzštinou na francouzsko-belgickém pomezí severně od Remeše, vedle znalostí tu získával i přátele, pak ale přišla těžká nemoc otce a on se musel již po čtvrt roce vrátit, aby se postaral o hospodářství.
"Na začátku jsme vytloukali klín klínem, ale podařilo se nám poskládat stádo z domácích zdrojů a dovézt z Francie 2 plemenné berany po třiceti tisících korunách a dvacet bahnic po dvanácti. To byl základ našeho chovu. Potomky používáme ke zkvalitnění chovu v celém stádě. Jen letos se nám od Francouzek urodila dvě čtyřčata, jedna trojčata a téměř každá z bahnic má alespoň dvojčátka. Křížením vzniká skvělý genetický materiál: "Hrusická směs" je mrazuvzdorná, vedruvzdorná, celkově odolná, ovce jsou z velké části soběstačné a rodí většinou samy, i když v některých případech je nutný i tady lidský zásah a třeba i umělý odchov," říká obklopen v ovčíně stádečkem jehňátek bojujících o mléko z lahve. "Bohužel právě tihle nejmenší, roztomilí, uměle odchovaní mazlíčci, se stávají
snadnou kořistí zlodějů. Jsou naneštěstí důvěřiví a jdou k plotu. Jehňata z normálního chovu jsou ostražitá a utečou do stáda…"
Ještě větším zlem, než lidé, jsou ale psi, kteří napadnou stádo, některé kusy potrhají či zadáví, jehňata ale vyděsí natolik, že nenajdou mámu, přestanou pít a hynou.
Dva psi na Myšlíně letos opakovaně napadli stálo u napajedla (paradoxně znovu v době, kdy policie sepisovala protokol o incidentu) a připravili ing.Vávru nejen o plemenného berana, ale i o třicítku jehňat. Jehňátka jsou opravdu překrásná, jako z Ladova betlému. "Každoročně půjčujeme jehňátka na různé pašijové hry, k betlémům, nebo i jen na hraní a spásání zahrad."
V těchto dnech, kdy rostou jako z vody a skotačí kolem stáda, zastavují u ohrad auta, děti asi poprvé v životě vidí skutečné ovčí stádo, radují se z jehňátek, fotí si je. I mne poprvé překvapilo tak velké stádo pár minut za Prahou.
"Že se podařilo zachovat chov ovcí u Prahy považuji dnes skoro za zázrak. Ze 400 tisíc ovcí v celé republice před dvanácti lety je dnes evidovaných na 30 tisíc. Já hospodařím asi na 10 vlastních hektarech v Hrusicích a v Pětihostech, v Hrusicích mám pronajato dalších 47 a na Třemblatu a Myšlíně kolem 50. S jehňaty se na pastvinách pohybuje nyní kolem 1100 kusů, což je jedno ze tří, čtyř největších soukromých stád u nás."
Je to dobrý obchod?
"Je to především hodně starostí. Pastvinu musíme zhruba po pěti letech obnovit, je přirozeně vyhnojená, tak ji osejeme obilím s travním semenem, obilí se sklidí a další rok můžeme vyhnat na čerstvou trávu. Pastviny musíme oplotit, což naráží nejen na peníze, ale třeba i na odpor myslivců. Vlna je prakticky neprodejná a když, tak za 20 korun a jen tehdy, kdy chce výkup. Proto se orientujeme hlavně na masná plemena."
Ovlivňuje poptávku po mase dnešní situace s evropskou epidemií kulhavky a slintavky?
"Původní plemenné stádečko z Francie muselo projít nejpřísnějšími testy a karanténou,
naše současné stádo je pravidelně kontrolované krevními rozbory státního veterinárního dozoru. Zájem o kusy na porážku se nijak nezmenšil, skopové se jí nejen o Velikonocích, ale během celého roku, ale naše obavy, co by se stalo, kdyby se nákaza objevila někde v republice, nejsou nijak malé… Ve Francii se očkuje proti průjmům, artróze a je to možné i proti zhoubnějším nemocem. Problém je v normách! "
Kromě veterinární kontroly pomůže chovu nějak i stát?
"V souladu s požadavky Evropské unie má stát zájem dostat stáda do krajiny a zvýšit tak dnes nedostatečný poměr dobytčí jednotky na hektar, navíc pastviny při extenzivním hospodaření obnovují narušenou ekologickou rovnováhu biotopu. Zamezují půdní erozi a zvyšují i estetickou hodnotu krajiny. Deset let jsme táhli vše sami, vloni stát vypsal poprvé dotační podporu a na rok 2000 slíbil 1500 korun na bahnici, ale vyplacena byla jen tisíc a jedna koruna. Každý, kdo splní podmínky chovu, může o dotaci požádat, rozhodně z ní ale nezbohatne."
A tak ovečky zkrášlují okolí Hrusic hlavně díky nadšení a obětavosti novodobého ovčáka ing.Pavla Vávry. "Chov mi dělá velikou radost a nejen mně. Jezdí sem na praxi domácí i zahraniční studenti Zemědělské univerzity ze Suchdola z katedry ing.Fantové, učí se v praxi odčervovat jehňata, stříhat paznehty, chovat ovce tak, jak jsem se já učil před lety. Všechno se přece někdy vrací…"
-bar-